WVVW

Kruté ráno

Bylo horké a tiché ráno a na nebi zeleně zářilo slunce. Před chvílí za mnou přišel Kašian, že mi chce Starší něco velmi důležitého oznámit. Její stan jej jen kousek vedle mého, a tak mi cesta netrvá dlouho. Starší sedí u stolu a zve mě dál. "Musím ti něco důležitého říci", pronesla tiše. "Jsi nejnadanější člověk ve vesnici", pravila," a proto jsi byl vybrán jako náš zachránce a spasitel. Něco se děje, Vyvolený. Brahmíni umírají, úroda vadne, deště jsou v nedohlednu a děti jsou nemocné. Musíš najít něco, co by nás zachránilo! Dávná legenda kmene hovoří o věci zvané WVVW. Ta jediná nás může zachránit. Nyní tě zavedu před chrám, který musíš pro prokázání tvých schopností projít," skončila Starší a šla se mnou ke vchodu do chrámu. Podala mi kopí a opustila mě.

Tvrdý chrám

Rozhodl jsem se na nic nečekat a vyrazit. Brzy jsem narazil na první překážku. Kousek ode mne byla skupina velkých mravenců. Největší měřil přes dva lokty a měl hódně velké kusadla.Během několika chvil se mi je všechny podařilo probodat kopím, avšak jeden mi pořádně rafnul levou nohu. Poté se dlouhou cestu téměř nic nedělo, jen jsem objevil tři škorpióní protijedy, jedno kopí a podařilo se mi zneškodnit několik nášlapných pastí.

Další zkouškou bylo otevření uzamčených dveří. Rozhodl jsem se je rozebrat. To se mi podařilo, ale při šroubování jsem úplně ztupil nalezené kopí. Než jsem vzniklým otvorem prošel, rozhlédl jsem se a uviděl, že na jednom místě je zeď porušená. Jedna cihla byla lehce vysunutá oproti ostatním a já ji chtěl vyndat. "Jde to těžce", říkal jsem si. "Už to skoro je," ŠKUB," je venku!" Opatrně nahlížím do vzniklé díry ve zdi a zjišťuji, že je zde velká dutina. Strčím do ní ruku nebo radši ne? Ano! Pomalu do ní soukám ruku a nahmatávám nějaký balíček. Opatrně jej vyndávám a rozbaluji. Obsahuje zajímavou elektronickou věcičku s malou obrazovkou. Vypadá, že se dá připnout na ruku, a tak to také zkouším.

NESBOY

Jakmile ji předělávám k ruce, obrazovka se náhle rozsvěcuje a objevuje se nápis- Kryt-tech uvádí: NESBOY. Za chvíli obrazovka blikne a objevuje se nápis žádající o zadání uživatelského jména. Vybírám první možnost, Larry. Je zde obrovské množství informací o okolním světě a také mapa okolních pustin a měst. Snažím se zapamatovat co nejvíc a během několika hodin toho vím ještě mnohem více. Dalším uživatelem je jakýsi Mark, já jsem však v chrámu již příliš dlouho a poraněná noha začíná zase bolet. "Zatraceně," nadávám při vstávání a vydávám se dál.

Dostávám se do podivné chodby, která je dlouhá, ale nic v ní není. "Ta chodba se mi nelíbí," komentuji to co vidím před sebou. Házím před sebe kus poškozeného kopí, a to, jakmile dopadne, aktivuje past. Ze zdi vyletí asi 10 kůlů s vybroušeným hrotem a těsně míjejí můj hrudník. Na jednom je kus látky s nápisem: Jsi skoro na konci zkoušky, Vyvolený, tak se drž. Pohybuji se tedy dále a narážím na pořádně zmutovaného škorpióna. Je mi až po pás a než jej odstraním, stihne mě naneštěstí otrávit. Proto musím před pokračováním v cestě požít protijed nalezený předtím v chrámu. Na samém konci svatyně již z dálky vidím Rafelona, jednoho z nejlepších bojovníků kmene, mou poslední zkoušku. Dozvídám se, že spolu máme beze zbraní bojovat, dokud se nevzdá. Je mnohem silnější a já proti němu nemám šanci. Zbývá mi jediná možnost, přesvědčit jej, aby mě dobrovolně pustil. Za několik minut se mi to podaří a vycházím ze svatyně.

Starší

Nejprve zanechávám ve svém stanu Nesboye a pak používám léčivý prášek na svou nohu a poté už mířím ke stanu Starší.

"Splnil jsi zkoušku, Vyvolený, gratuluji ti," oznámila mi Starší. "Nyní mi zbývá jen dát ti něco, co používají tam venku, jmenuje se to peníze, a tyhle léčivé prášky. Hodně štěstí při hledání," skončila. "Moment, kde bych měl ono WVVW hledat?" "Zkus některou z těch velkých vesnic na východě," doporučila mi. "Dobrá," rozloučil jsem se beze zmínky o věcičce, kterou jsem ve svatyni našel a dal do svého stanu.

Jdu si opět prohlédnout zvláštní věcičku nalezenou v dutině ve zdi. Když jsem zadal uživatele Mark, objevil se nápis - Data poškozena - a tak jsem zkusil posledního jménem Harry. Avšak systém po mně chtěl desetimístné heslo, které jsem neznal. Podařilo se mi pouze zobrazit názvy uložených textů. První byl Úkryt blasteru, druhý Náboje, třetí Historie a poslední WVVW! Rozhodl jsem se, že musím najít někoho, kdo bude chopen obejít heslo. A tak se vydávám do sousedního města, Malamathamu.

Malamatham

Lidé zde vypadají podivně hodně oblečení, narozdíl ode mne mají ošacení i na horní polovině těla.Když se jednoho ptám proč, zle se na mě dívá a odchází se slovy: "Pitomej domorodec, jako kdyby nestačil ten v hospodě. S pomocí Nesboye zjišťuji, že domorodec jsem i já. Kolemjdoucího se táži, kudy za domorodcem a on mi odpovídá: "Kromě toho přede mnou je jeden v támhleté hospodě," ukazujíc kousek rovně. Dozvídám se, že se jmenuje Narykhan a že si zde odpracovává dluh, který způsobil, když zničil vybavení hospody. Dozvěděl se totiž, že jeho bratra unesli otrokáři.

Splácím za něj dluh a nabízím mu, aby se ke mně přidal, že můžeme hledat WVVW a jeho bratra spolu. Souhlasí.

Prohledáváme město a zjišťujeme, že se zde dá koupit mnoho užitečných věcí. Koupil jsem pistoli, náboje, jídlo a nějaké léčivé prášky. Od jednoho člověka jsem se dozvěděl, že ve městě asi dva dny cesty na jih je někdo, kdo se specializuje na předválečné věci, a tak se tam vydávám.

Na začátku města potkávám prošedivělého muže a ptám se ho na onoho specialistu. Mám štěstí, protože je to právě on. Chci pomoct s heslem na Nesboyi, ale on chce zaplatit více, než mám, tak hledám práci. Potkávám Rora, farmáře, kterého vydírají dva místní banditi. Slíbil jsem mu pomoc a on mi řekl, že ti muži přijdou, jen co se setmí. Upozorňuje mě, že mají střelné zbraně a hned, co mě uvidí, budou střílet. Beru svou pistoli a náboje a přikazuji Rorovi a Narykovi, aby se drželi vzadu. Uplynulo pár hodin a já už ty muže vidím. Jen co mě spatří, střílí a já střelbu oplácím. Jednoho z nich jsem zastřelil, jenže druhý mě střelil do nohy zraněné již v chrámu. Nakonec se mi jej podařilo zastřelit taky, ale mne pohltily temnoty.

Konečné probuzení

Probudil jsem se. Jsem v mé rodné vesnici. Dozvídám se, co se stalo. Poté, co mě farmář a Narykhan odvezli do nemocnice, farmář se s Narykhanem dohodli na odměně 250 fašalanů a na tom, že si můžeme vzít cokoliv ze sklepa s nepoužívanými věcmi. Narykhan hledal něco, za co bychom mohli dostat další fašalany, peníze užívané v některých velkých městech na placení. Měl stále na paměti, že hledám WVVW a je o něm něco na mém Nesboyi, avšak je nutné heslo, které dokáže obejít asi jen místní vzdělanec. Ten však chtěl 1000 fašalanů. Ve sklepě však našel kufřík s nápisem WVVW. Zaplatil zdejšímu doktorovi za to, že se postará, abych se dostal do mé rodné vesnice. Trvalo to asi den. Poté se zde Narykhan objevil, zanechal zde WVVW, mě a doktora a odešel hledat jeho bratra. Já se o den později, dnes probudil. Starší mi řekla: "Killinaatore, ty náš Vyvolený, vesnice je zachráněna!

Pro další generace, podle Nesboye dne 17.prosince 2225, Killinaator

Doslov autora

(Autorem tohoto příběhu z počátku roku 2004 je HHPZ)

Když dnes (9.12.2004), o téměř rok později, než jsem tento příběh napsal, zpětně vzhlížím k tomuto výtvoru, napadá mě, jak jsem takovou hrůzu mohl stvořit. Dnes bych vše napsal o dost jinak, ale upravovat to nijak nebudu. Takhle to počátkem roku 2004 vzniklo, takové to už zůstane. Možná někdy něco podobného napíšu znovu, ale zatím o tom kvůli nedostatku času neuvažuji. Toť vše k příběhu WVVW.

HHPZ